nechce kreslit | jak probouzet slova 9.

13.02.2018

O důležitosti kresby se všeobecně ví. Víte také, že děti, které mají obtíže s vývojem řeči, nechtějí kreslit? 

V ordinaci jsem pravidelně slýchavala: "Když ono to naše dítě kreslení nebaví, jak mu to nejde a já kreslit taky neumím, nemělo to po kom zdědit."

"Kreslit umíme všichni, jen se domníváme, že ne. Pokud umíme držet tužku, umíme psát, umíme i kreslit", odpovídala jsem na výše uvedený povzdech rodičů. Kreslili jsme pravděpodobně všichni a rádi, proto jsme se také mohli naučit psát. K pochybám, že kreslit neumíme jsme přišli v době, kdy nás za kresbu začali známkovat ve škole? Možná.

Snad se mi dnes podaří zahnat pochyby, že kreslit NEumíte.  

Tato domněnka, totiž může blokovat kresbu i u dítěte, které nezačalo samo spontánně kreslit a my jej máme motivovat. Pokud přistupujeme ke kresbě jen jako k nutnosti, jak potom můžeme probouzet apetit ke kresbě u našich dětí? Kresba může být zábavou a osobitým projevem každého z nás a neměla by být vzpomínkou ze školních lavic na známku 2- za ošatku s ovocem, protože jsme měli upatlaný výkres a přetáhli jsme :) , ale bohužel tomu tak často je. Tomu, kde a kdy vznikl všeobecně rozšířený názor, že kresba musí být co nejrealističtější a že kreslit umí jen hrstka talentovaných, se zde věnovat nebudu. Jen shrnu, že vůbec není třeba přesných a realistických kreseb, od toho tu máme fotografie. 

Uvolněme se a pojďme kreslit, je to skvělé cvičení a odreagování se pro  hlavy nás velkých i našich malých.  Možná jste také zaznamenali popularitu terapeutických omalovánek a já bych se "nebála" a třebas vás zde i namotivovala ke spontánní kresbě, bez předlohy. Kresba je zábavou a také malým namáháním se, protože jistá míra netrénovanosti v kresbě se projeví u většiny z nás.  Kresba je o přístupu, o zkratce, o vtipu a se slovy patří do naší exprese, tedy do oblasti, jak se můžeme vyjádřit.

1/ spousty materiálu a příležitostí ke kresbě máme v kuchyni ;)

2-5/ příklad "sezónní a pomíjivé" kresby smetákem do sněhu

6/ kreslíme autem v čočce, kresba jako součást pokusu a hry

 7-9/ ukázky prostorové kresby, aneb "než to dovařím", "jak jsme u babi vysypali pokladničku", a nyní nejoblíbenější  "materiál piškoty"

Kresbu charakterizuje nejen jemná motorika, grafomotorika a s ním spojená dostatečná uvolněnost velkých i menších kloubů horních končetin, ale také udržení pozornosti, dozrávání koordinace oka-ruky, úroveň zrakového vnímání a kontroly. To vše se na kresbě projeví. Kresba je mimo jiné také diagnostickým vodítkem pro nás logopedy, psychology, učitele ... Přes kresbu můžeme "číst" jak dítě vnímá svět, jaké vnímá detaily, aniž by muselo promluvit slovy. Projeví se úroveň procesů analýzy - syntézy, jako odraz našeho myšlení a které jsou důležité pro další osvojování dovedností jako je čtení, psaní, počítání... 

Proč o kresbě píši zde - na místě, kde píši tipy, co pro slova našich nejmenších můžeme doma udělat? Společnou kresbou můžeme probouzet nejen zájem o kresbu která, je důležitá z výše uvedených důvodů, ale můžeme s ní probouzet slova. Jak?

Kresba má svébytnou sílu exprese, už lidé v pravěku měli touhu zaznamenat na stěny jeskyní své denní rituály. Popisování slovy spojené současně s ilustrací řečeného kresbou, má pro děti své kouzlo. Některé "malůvky" kreslené mým otcem si pamatuji dodnes. Vznikaly jako ilustrace k dovysvětlení věcí a jevů okolo mě. Třeba jeho ilustraci k notového zápisu písničky "du kravičky, du" jsem doslova zbožňovala a byla nejen ilustrací ale i motivací! zahrát onu písničku na klavír. Otec byl horníkem a neřešil zda umí kreslit, zkrátka kreslit si se mnou chtěl. Z ilustrace byla motivace a nakonec pro mě  také nesmazatelná vzpomínka.

Jednoduché návody jak zjednodušeně a funkčně kreslit věci, zvířata najdete například na stránkách i-creativ ZDE a nebo v seriálu Matýsek a Jája.

Jak zkoušet kreslit, když dítě kresbu odmítá?

Ke kresbě nepřistupujme jako k nutnosti, k činnosti o které se ví, že musí dítě zvládnout a naučit se ji. Pokud dítěti nabídneme sednout si ke stolu s pastelkami, zvláště u dětí živějších s touto aktivitiou pravděpodobně neuspějeme. Zkuste kresbu zakomponovat jako součást malých pokusů a her do denních činností. Například naše kuchyně nabízí spoustu materiálu ke kresbě:) Často zmiňovaná a terapeuty užívaná je kresba prstem do hrubé mouky. Klackem do písku... Já bych ještě ráda přidala i tipy na "sezónní" kresbu do sněhu - smetákem na zasněžený chodník, nebo kresbu pet lahví s dírou (vodu můžete například obarvit červenou řepou na růžovo, aby byla ve sněhu vidět). Vodu můžeme použít i v horkém létě na chodníku. Může být nejen zábavné sledovat to, jak na sluníčku kresba vodou mizí, u dětí které kresbu odmítají a uvědomují si, že se jim kresba nedaří (např. děti s vývojovou dysfázií) může být ona pomíjivost nápomocná. "Pomíjivou" kresbu vodou či prstem do mouky přijímají děti lépe, protože není tak definitivní, jako kresba tužkou na papíře, více se osmělí a kresbu pak více zkouší.

V praxi u dětí, kterým se kresba nedařila, jsem využívala také prostorovou kresbu, kterou lze využít jako předstupeň kresby klasické nebo její doplněk. Kreslíme například špagetami, dřívky, lego kostkami, kamínky,...  

Dětský zájem o kresbu přichází přibližně v období 2. narozenin i dříve. Kresba Toníka zajímá a pravdou je, že tento jeho zájem podporuji. Kreslíme spolu, ráda ho u kreslení pozoruji a vždy jsem z jeho výtvorů náležitě potěšená a doma je pak vystavuji. Pro kresbu je vhodná nejen vodorovná plocha stolu, ale i velká svislá plocha, aby dítě mohlo dostatečně uvolnit svůj ramenní, následně i loketní kloub. Na svislé ploše upotřebíme velký formát papíru, který pak použijeme i jako balící papír na dárky pro naše nejbližší. Letošní vánoce byly tak zase o něco radostnější.  

Dalším tipem osvědčeným tipem u dětí, které kresbu spíše odmítaly a mají opožděný vývoj řeči bylo dokreslování a společné kreslení do zážitkových deníků. O těch zase příště.

Kresba má svá vývojová stádia. Dítě začíná bezobsažnými čáranicemi, přes čáranice obsažné, u tohoto stádia je nyní i náš Toník a mělo by být charakteristickým stádiem pro dvouleťáka. Jak se dětská kresba dětí vyvíjí najdete na stránkách kolegyně Lucie Krejčové, která se propojením logopedie s arteterapií více zabývá - ZDE odkaz

Nedávno publikovala skvělý článek s tématem kresby také kolegyně Martina Kolmanová, ve kterém například zmiňuje, jak můžeme nevědomky kresbu dítěte brzdit,  ZDE odkaz


Více námětů ke společné kresbě budu přidávat na naše FB stránky.


Kreslete nejen pro své děti, ale i pro sebe a mějte dny jako malované ;)