prší!

PRŠÍ
věděli jste, že déšť umí hrát i kreslit?

Déšť je velkým zdrojem radosti pro děti a pro mě v ordinaci byl společně s obyčejnou kohoutkovou vodou zdrojem inspirace v terapii. A já si na to vzpomněla dnes, když jsme pro lehké nachlazení nešli ven a hráli jsme si s deštěm i u nás doma.

SLUCHOVKA:
Dospělák: "Slyšíš jak prší? Ó jak prší, zkusíme zahrát jako hraje deštík? Zkusíme napodobit rytmus deště?"
Prší moc - málo (pomalu-rychle, hlasitě - potichu).

ZRAKOVKA:
Lupou pozorujeme hlínu (postupně vedené pohyby očí, podle pohybů lupy. kterou vedeme ve směru písma). Následně nechejte lupu dítěti, ať si zkoumá samo. Dopělák může být potichu, či může komentovat, co všechno lze v hlíně vidět nebo jak hlína vypadá.

MOTORIKA:
Nabereme hlínu na připravené silnější papíry. Pokud se nám podaří vysypat mimo pekáček či květináč, lopatkou a smetáčkem nepořádek zameteme (koordinace oko - ruka), my máme doma pro tyto účely lopatku a metličku dětské velikosti.

POZORNOST:
pozorujeme déšť jak umí "kreslit" na tenčí kus papíru. Proti světlu pozorujeme, jaké umí déšt puntíky. Pozorovat jak déšť prší na hlínou posypané papíry.

ŘEČ - exprese - slovní komentování
Komentujeme co vzniklo, Toník v naší dešťohliněné kresbě našel sluníčko a měl z něho velkou radost. Pokud se dítě ještě nevyjadřuje slovy, za expresi považujeme gesta, tedy kdy dítě ukazuje během činnosti na věci či vznklé obrazce. Do exprese patří i zvukomalebná slova typu: jú, jé, bum...

Hra je přirozená a skvělá terapie. 

Ráda to mé dnešní psaní zakončím slovy, které doma slýchávám, když prší.
Toník: "když prší, tak vyroste jaro".

A vám doma ať "vyrostou" slova, jistě už klíčí! ;)