pravda a nepravda / tátové umí!

02.02.2018

V minulém příspěvku jsem se zmínila o rozdílu ve slovní zásobě předávané matkou či otcem. Dnes bych vám chtěla napsat, jak jsou ti naši tátové kreativnější a vtipnější, protože my mámy často jedeme v zajetých kolejích stereotypu.  My mámy se totiž snažíme o co nejhladší průběh dne. Od nás často v největší míře vychazí první seznamování dítěte se světem. A to má být přesné. Později je ale zábavné i rozvíjející, když si s realitou všedního dne pohrajeme. Můžeme tak nakonec dítě vést i ke kritickému myšlení, kterého není nikdy dost. 

Zkrátka dnes to NEbude o tom jak jsem si opět něco ověřila ;), ale o tom jak skvělí umí být naši chlapi, když mají čas ;) 

Ne jeden z Toníkových pokroků jsem zaznamenala při skládání vypraného prádla. Milé, dříve bych si nepomyslela, že skládání ponožek může být i rozvíjející činností. U skládání prádla začal Toník například zaznamenávat pojmenování barev, zapojovat předložku na. Dá se u něj trénovat zrakové vnímání a jemná motorika... Také máte zkušenost, že všechny ty všednodennosti jsou pro naše děti tím pravým učením a že není nic přirozenějšího?

Vařila jsem večeři a kluci se vrhli na koš s vypraným a vysušeným prádlem a jak už to tak s kluky bývá zhostili se toho po svém. Slyším, jak Štěpán cíleně plete názvy oblečení a obléká si je tam, kde nepatří.  Zcela přirozeně Toníka vedl k tomu, aby vyjádřil, co je-není pravda. Štěpán dokázal Toníka navést, že si táta dělá legraci a že nemusí věřit všemu, co je mu předkládáno jako fakt, že si má předkládané ověřit. Po chvilce následovalo velké veselí, viz foto. Já večeři dovařila také pobavená.

Dříve jsem ve své praxi dětem například záměrně pletla jméno a čekala jsem zda se ohradí či mě opraví. U dítěte s opožděným vývojem řeči, vývojovou dysfázií to může být i oříšek, ale byl to také vždy podnětný impuls pro komunikaci a svým kolegům doporučuji takto stimulovat pragmatiku řeči. Děti obecně mají rádi obrázky s cíleně popletenými detaily, nakreslenými nepravdami, které rozvíjejí zrakové vnímání a logické myšlení. Nebojte se tedy zakomponovat tyto nepravdy do situací a rozhovorů. Rodiče doma pak mohou například záměně umístit předměty, které nepatří do daného prostoru (zubní pastu do kuchyně...) nebo provádět s věcmi denní potřeby nepravdivé úkony (kartáčkem míchat polévku...). Já na to u našeho Toníka pro samé snídaně, svačiny a čistá trička zapomněla. Přitom smysl pro nepravdy a legraci náš Antonín má. Už nějakou dobu si z nás utahuje a cíleně sebe a nás pojmenovává osobními jmény, které nám nenáleží (byla jsem i překvapená, jak brzy si ze mě mé dítě může dělat srandu ;) .

A ještě jeden tip od Štěpána. Únor je měsícem zábavy a radosti plynoucí z nepravdy a to když se převlečeme za něco čím nejsme a co často ani neexistuje. Jak vysvětlit Toníkovi maškaru, masky, převleky, jsem nedávno přemýšlela nad společným ohlížením obrázků s tématem "jdeme na maškarní". Jak vysvětlit to není kouzelník, je to jen převlečení se za kouzelníka? Ještě v ten den se večer vrátím domů ze svých aktivit a najdu doma oblečenou pandu, s vysvětlením, že panda jde přeci na maškarní a jde za Toníka :)

Vzdávám hold našim chlapům, mužům, tátům! Jste skvělí! Ten náš je určitě.