třídění | zrakovka | jak probouzet slova 10.
Ač nás rodiče může sebevíce trápit, že se dítě řečově neprojevuje tak, jako jeho vrstevníci, neměli bychom řeč požadovat "přímou cestou", tedy opakováním slov, či jednotvárným pojmenováváním věcí a obrázků - jak už jsem psala v článku Mami, neříkej ŘEKNI .
Mezi pomyslné kameny tvořící pevné základy vývoje řeči patří vedle motoriky, pozornosti a myšlení také smyslové vnímání... Hry cílené na tyto oblasti jsou pro děti nejen zábavnější, ale také zdárnější cestou k řeči. Tipy jak se na tuto cestu s ještě-nemluvícím batoletem vydat popisuji v článcích jako je tento. Ten dnešní bude o jednoduchých činnostech a hrách, které lze doma zkoušet pro rozvoj zrakového vnímání.
Témata pro domácí trénování "zrakovky" mohou být
barvy - tvary - velikost
Ideální činností, při které můžeme tato témata probírat je třídění. Nejen že třídit věci děti baví, ale zvláště od 18-ti měsíců věku výborně propojuje rozvoj zrakového vnímání a jemné motoriky. Tedy, pro ještě-nemluvící batolata je třídění z pohledu podpory řeči opravdové "terno". My doma třídili sesypané komponenty z Toníkových her nebo různě po domácnosti sesbírané předměty.
Třídili jsme je:
1/ podle barvy - z jedné velké mísy, do tří menších. Pokud případně přidáte do mísy vodu, dítě snažící se předměty z vody vylovit obracečkou je dítětem šťastným a spokojeným, protože snad u všech dětí platí, že "kde je voda tam je zábava".
2/ podle tvaru na kulaté a hranaté nebo jsme dávali stejné tvary čísel k sobě (naše pěnové číslice stály v papírnictví do 30Kč)
3/ podle velikosti na velké a malé nebo řadili do postupky od nejmenšího po největší. Třídit a šroubovat lze různě velké vršky a víčka k otvorům apod.
4/ do páru, hlavně ponožky - Toník porovnává nejen barvu či odstín barvy, ale třeba i vzor. Začněte s dvěma, třema páry ponožek a postupně počet párů přidávejte.
Uvedené knížky jsou pouze zlomek toho, co je k dostání třebas i v různých pracovních listech a to zvláště pro předškoláky. Pro batolecí věk jich ovšem takové množství není a to nám nevadí, protože děti mají v tomto období co nejvíce věci chytat do rukou, než na ně pouze ukazovat.
Třídění může být přirozeně doprovázeno komentářem dospělého, aniž bychom vyžadovali slovní komentář dítěte. Neváhejte také nechat děti třídit samostatně, pokud to dovolí jejich míra pozornosti a vůle hru dokončit. Náš Toník potřebuje mou přítomnost, právě pro tendenci nedokončit započaté.
Zrakové vnímání můžeme dále rozvíjet v jeho jednotlivých kategoriiích - kam patří rozlišení figury vs. pozadí. Možná jste četli článek Kde je bú? jak probouzet slova /2, kde popisuji vyhledávání předem určeného předmětu a tím nenásilnou podporu pojmenovávání. U ročních batolat tyto hry nejdříve hrajeme s reálnými předměty v malém "prostoru mísy" a nakonec pro větší děti můžete zkusit (jak doporučuji v závěru zmíněného článku) určenou věc vyhledat v prostoru police, popř. celého pokoje. Samosebou se nabízí vyhledávání obrázků v knížce, což znamená vyhledat daný obrázek ve změti obrázků či členitějšího pozadí.
Mezi další hračky podporující zrakové vnímání patří hry typu: puzzle, kostky tvořící obrázky, rozstříhané obrázky či pohlednice, vkládačky, pexesa (která vůbec není potřeba hrát jen s obrácenými obrázky směrem dolů - u malých batolat úplně postačí vyhledat dva stejné obrázky ve spoustě jiných a doslova "s přehledem" trénujete).
Cílít na rozvoj zrakového vnímání v období od 18-ti měsíců by mělo být adekvátní - centrální oblast zrakového vnímání v mozku by na to měla být již připravena. Když tedy dítě po druhém roce života ještě nemluví, má smysl zaměřit se právě na úroveň zrakového vnímání, spíše než na vnímání sluchové, či na motoriku mluvidel. Vycházíme zde z předpokladu, že oblast sluchového vnímání vyzrává později než oblast zrakového vnímání, což naznačují dosud známé znalosti o vývoji mozku. Vývoj řeči a mozek samotný jsou sice neustále zkoumanými, ale stále nedostatečně objasněnými tématy.
Já tuto posloupnost vývoje ve své praxi respektuji a u dětí, které mají opožděný vývoj řeči, nejdříve orientačně vyšetřuji jakou mají úroveň zrakového vnímání. Jsou to první hry a aktivity, které společně v mé ordinaci projdeme a děje se tomu tak i u dalších kolegů logopedů. Všechny tyto hry jsou opodstatněné - není to tedy jen o hraní si s dítětem, abychom jej zabavili : ), jak se někteří rodiče domnívají.
K trénování smyslového vnímání patří i rozvoj smyslové paměti. U zrakovky můžeme využít kromě zmiňovaného pexesa také Kimovu hru ("co zmizelo?"). Asi ji všichni známe ze školek. Je pojmenovaná podle hlavní postavy, Kima, z románu R. Kiplinga, která se připravuje na dráhu špióna. Dokonalá hra pro holky, kluky, mluvky i nemluvky. Jen je opět potřeba přizpůsobit úroveň obtížnosti. Je lépe začít s malým počtem předmětů, abychom děti od hry my rodiče neodradili. Vizuální (zraková) paměť významně ovlivňuje zvládnutí čtení a psaní písmen.
"Zrakové vnímání je inspirací pro myšlení, nezastupitelným zdrojem informací pro úvahy o světě kolem nás. Vidění napomáhá naší mysli s vytvářením mapy vnějšího světa, "kolíkuje" plochu a určuje "mantinely" našemu myšlení."
Šikl, 2012
a s myšlením jde v ruku v ruce řeč :)
Navíc všechny výše uvedené hry jsou skvělou kulisou k povídání si, které sice nemusí ještě přímo vést k dětskému pojmenování, ale k vnitřní řeči dítěte vede určitě, a té je k té hlasité, verbalizované řeči opravdu třeba.
Pěkné pestrobarevněhranatokulaté hraní přejeme!
poznámka:
Pokud píšu o zrakovém či sluchovém vnímání, nejde o "zrak" a "sluch", o smysly jako takové. Pokud má dítě oslabené zrakové vnímání NEznamená to, že špatně vidí a potřebuje dioptrické brýle. U deficitů zrakového vnímání dítě vidí, ale dostatečně zrakově nevnímá tzn. nedostatečně se soustředí na rozdíly ve tvarech či nedostatečně vede oční pohyby po ploše - to se, například tříděním a vyhledáváním obrázků, trénuje a následně se dá upotřebit u čtení. To samé platí u sluchového vnímání: dítě zvuky, slova či hlásky slyší, ale nedostatečně vnímá jejich rysy, tedy i rozdíly mezi jednotlivými hláskami, aniž by byl samotný sluch jakkoli oslaben.